Lucy Forever - Behind the book

20. ledna 2016 v 18:00 | MilanFilth |  Povídky
Lucy Forever byla povídka, kterou jsem začal psát někdy z jara roku 2014. Nápad mi ležel v hlavě už od doby, kdy jsem slyšel stejnojmené album od Kinga Diamonda, které mě k této povídce volně inspirovalo. Mezi námi, to album je naprosto geniální. Jednoduché, temné, depresivní a strašidelné - ostatně jako většina Kingových alb. Poprvé jsem tu desku slyšel někdy kolem roku 2007, jenomže v té době jsem nebyl schopnej to chytit za nějakej konec takovým směrem, aby to fakt vedlo ke zdárnému dokončení povídky. Takže ze psaní sešlo. Jen jsem si několik let nesl neucelený nápad v hlavě.

Na jaře roku 2014 jsem se do psaní nenápadně pustil. Dokopala mě k tomu moje kamarádka Eli, které jsem pomáhal napsat několik slohů do školy a hlavně jsem upravoval několik jejích povídek. Dal jsem se tedy s čistou hlavou do psaní. Psaní šlo samo a od ruky. Některé nápady se urojily, takže poznámek jsem měl celej štos. Napsal jsem první 3 stránky a pak psaní utichlo. Prostě jsem se na to vysral a z chudinky Lucy se stala šuplíková záležitost ale už v téhle chvíli jsem věděl, jak celý příběh skončí.

Během tý doby jsem se chtěl k Lucy několikrát vrátit a dokončit její příběh, který mi pořád ležel v hlavě, i když někde úplně v zadu na tom posledním místě. Jednou jsem to dokonce otevřel, dal se do čtení, něco málo upravil a připsal několik odstavců. Nemělo to kouzlo ani šťávu a příběh se zasekl na mrtvém bodě.

Když jsem se v listopadu 2014 rozešel se svou slečnou a po měsíci přišlo k sobě to, co jsem udělal a jaká to byla chyba, hledal jsem kromě lahve alkoholu něco, co by mě rozptýlilo. Byl jsem totiž psychycky úplně rozloženej. Otevřel jsem svou složku povídky. Soubor Lucy Forever a napsal první věci, které mě napadaly. Bylo toho hodně. V příběhu je moc dobře vidět to, kdy se láme. To, kdy jsem se s Lucy "mazlil" a jen ji strašil a pak ten přechod, kdy jsem se s ní přestal mazat. Člověk si možná někdy řekne, že určité pasáže jsou moc brutální. Napsal jsem jen to, co jsem měl v tu chvilku v hlavě. Všechny svoje černé myšlenky jsem zatlačil do patnácti stran příběhu malé Lucy. Agrese, brutalita, násilí a beznaděj... Asi úplně normální věciSmějící se

Nejkrásnější pocit byl, kdy jsem příběh dokončil a uzavřel. Úleva. Dost věcí z mé hlavy zmizelo a udělalo se mi mnohem lépe. Ihned jsem totiž dostal nápad na další povídku, na které už pracuji.

V tomto článku odkaz na stažení pdf povídky Lucy Forever nenajdete. Toto je pouze článek o tom, co mne k napsání dovedlo. ČLÁNEK LUCY FOREVER - přímo nad tímto článkem je s odkazem na stažení této povídky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama