Leden 2016

Recenze Slipknot 27. 1. 2016

31. ledna 2016 v 15:17 | MilanFilth |  Recenze
Tohle je asi padesátá verze týhle recenze. Pořád jsem to mazal. Nejenom z důvodu, že se pořád vzpamatovávám ze zážitku, ale nějak netuším, jak to chytit za správnej konec. Jako první by bylo asi dobrý říct, že jsem především fanouškem prvních dvou desek a Slipknot jsem viděl potřetí a z toho dvakrát v původní sestavě. Asi proto má smysl číst dál J S jakými jsem tam jel pocity? Neutrální. Samozřejmě, že se člověk těší, ale vůbec jsem si nedokázal představit, co se bude dít a co mám od Devítky čekat. V kotli jsem se napařil už dost a věděl jsem, že zrovna tahle show bude suprová hudebně, takže jsem zvolil sezení v sektoru hned vedle podia, aby mi nic neuteklo. Udělal jsem hodně dobře.

To, co se včera událo v O2 aréně byl neskutečnej nářez! Slipknot tam zanechali plamennou jizvu, kterou jentak někdo nesmaže! To, co jsem včera viděl a především slyšel, bylo něco neuvěřitelnýho! Dobře, nechme té chvály a pojďme si to rozebrat trochu líp. První věc: Joey Jordison? Kdo to je? Jay předvedl takovej blast off, že jsem málem spadnul ze sedačky! Ano, Joey je zakládajícím členem tohdle uskupení, jenže Jay předvedl nadlidský výkon. Corey opravdu vydal ze svých hlasivek maximum a vůbec nevadilo, že už to není ten "starý" Taylor, který dokřičel až do vedlejšího města. Jen trošku škoda, že si nepamatuje, kdy naposledy navštívil Prahu. Nebylo to 2001, jak tvrdil ale 2.2.2002 (pro všímavější fanoušky, toto datum vyběhne na kameře Coreyho při Spit it out na koncertě Distaterpieces z Londýna). Pokud samozřejmě nepočítáme koncert v roce 2004, kdy dělali předkapelu Metallice. Co se týče setlistu, je to trošku choulostivější téma. Kapela má prostě omezený čas a nemůžou zahrát všechno! Mě nezahráli People=shit ale hráli Killpop, což je snad nejhorší song vůbec. No a co? Kdyby měli hrát tak, aby to vyhovovalo všem, nehráli by buď vůbec, nebo všechno… Setlist prostě obsahoval to nejlepší, co Slipknot v danou chvíli chtěli hrát J Největší radost pro mě právě byly nikdy nehrané songy: I am Hated a Metabolic. Iowa je pro mě srdcová záležitost a tímhle trefili hřebíček přímo na hlavičku.

Celá devítka odvedla perfektní výkon… Jediný, co bych nějak vytknul celýmu koncertu byl Encore, tedy přídavek. Songy zvolili dobrý, ale pořadí mi moc nesedělo. U (SIC) chybělo klasicky intro (pro rejpaly: vím, že to nebyl přídavek), doufám, že víte který myslím. Otevíračka k první desce. Surfacing, Left Behing a Spit it out? Zvláštní pořadí. Víc by mi sedělo: Spit, Left a Surfacing. Prostě na konec všichni zvedneme prostředníčky, zničí se podium a čauky J. ( Jen pro zajímavost: při turné 2008 byla Surfacing otevíračka).

Závěr? Kdo viděl Slipknot poprvý, měl sakra štěstí, že trefil zrovna tenhle koncert! Pro koncertní "veterány" to byl určitě taky perfektní zážitek. Alespoň z mého pohledu na věc. Takže STAY (SIC) a snad je uvidíme dřív, než za 7 let.

Lucy Forever

20. ledna 2016 v 18:00 | MilanFilth |  Povídky
Moje první hororová povídka s brutálními prvky nese názvev LUCY FOREVER, soubor PDF je ke stažení ZDE z mého dropboxu.

Doufám, že si povídku užijete a do komentářů mi napíšete, jestli se Vám to líbilo nebo jeslti je jo na hovno.

Přeju příjemné počtení!

Lucy Forever - Behind the book

20. ledna 2016 v 18:00 | MilanFilth |  Povídky
Lucy Forever byla povídka, kterou jsem začal psát někdy z jara roku 2014. Nápad mi ležel v hlavě už od doby, kdy jsem slyšel stejnojmené album od Kinga Diamonda, které mě k této povídce volně inspirovalo. Mezi námi, to album je naprosto geniální. Jednoduché, temné, depresivní a strašidelné - ostatně jako většina Kingových alb. Poprvé jsem tu desku slyšel někdy kolem roku 2007, jenomže v té době jsem nebyl schopnej to chytit za nějakej konec takovým směrem, aby to fakt vedlo ke zdárnému dokončení povídky. Takže ze psaní sešlo. Jen jsem si několik let nesl neucelený nápad v hlavě.

Na jaře roku 2014 jsem se do psaní nenápadně pustil. Dokopala mě k tomu moje kamarádka Eli, které jsem pomáhal napsat několik slohů do školy a hlavně jsem upravoval několik jejích povídek. Dal jsem se tedy s čistou hlavou do psaní. Psaní šlo samo a od ruky. Některé nápady se urojily, takže poznámek jsem měl celej štos. Napsal jsem první 3 stránky a pak psaní utichlo. Prostě jsem se na to vysral a z chudinky Lucy se stala šuplíková záležitost ale už v téhle chvíli jsem věděl, jak celý příběh skončí.

Během tý doby jsem se chtěl k Lucy několikrát vrátit a dokončit její příběh, který mi pořád ležel v hlavě, i když někde úplně v zadu na tom posledním místě. Jednou jsem to dokonce otevřel, dal se do čtení, něco málo upravil a připsal několik odstavců. Nemělo to kouzlo ani šťávu a příběh se zasekl na mrtvém bodě.

Když jsem se v listopadu 2014 rozešel se svou slečnou a po měsíci přišlo k sobě to, co jsem udělal a jaká to byla chyba, hledal jsem kromě lahve alkoholu něco, co by mě rozptýlilo. Byl jsem totiž psychycky úplně rozloženej. Otevřel jsem svou složku povídky. Soubor Lucy Forever a napsal první věci, které mě napadaly. Bylo toho hodně. V příběhu je moc dobře vidět to, kdy se láme. To, kdy jsem se s Lucy "mazlil" a jen ji strašil a pak ten přechod, kdy jsem se s ní přestal mazat. Člověk si možná někdy řekne, že určité pasáže jsou moc brutální. Napsal jsem jen to, co jsem měl v tu chvilku v hlavě. Všechny svoje černé myšlenky jsem zatlačil do patnácti stran příběhu malé Lucy. Agrese, brutalita, násilí a beznaděj... Asi úplně normální věciSmějící se

Nejkrásnější pocit byl, kdy jsem příběh dokončil a uzavřel. Úleva. Dost věcí z mé hlavy zmizelo a udělalo se mi mnohem lépe. Ihned jsem totiž dostal nápad na další povídku, na které už pracuji.

V tomto článku odkaz na stažení pdf povídky Lucy Forever nenajdete. Toto je pouze článek o tom, co mne k napsání dovedlo. ČLÁNEK LUCY FOREVER - přímo nad tímto článkem je s odkazem na stažení této povídky.

Fucking blog je zpět

19. ledna 2016 v 14:21 | MilanFilth |  Myself
Po menší pauze, která trvala skoro 8,5 roku, jsem se rozhodl zase trošku rozhejbat tenhle blog. Především jsem začal tím, že jsem smazal starý nesmyslný články, který byly především o hudbě a dalších podobnejch věcech. Novej start pěkně na čisto.

Když zpětně vidím svoje roky 2006 a 2007, kdy jsem tomuhle blogu věnoval většinu svýho času, je až neskutečný, jak rychle to uteklo a kolikrát jsem se při čtení svých starých článků i pobavil. Pčeijen když je člověku 14 má v hlavě slušnej chaos. Ne, že by to dneska bylo jinak, nicméně člověk už je prostě někde jinde. Už není tím pubertálním "trVe evil" metalistou, ale už má trošku jasno v tom, co jak chodí.

Nový směřování tohodle blogu? To kdybych věděl, bylo by to mnohem snažší. Rád bych tu dál prezentoval nějaký zajímavosti ze světa metalu. Psal recenze z akcí, který jsem navštím. Dál taky recenze na dobrý alba a různý tipy k poslechu.

Jelikož jsem se dal na dráhu spisovatelskou... Ne, kecam. Jen se snažím dostat všechny svoje démony z hlavy tím, že vymýšlím krátký povídky, které tu budu taky samozřejmě prezentovat. No, uvidíme teda, kam to bude směřovat a hlavně jak dlouho mi to zas vydrží Smějící se

Tak se těšte na další články